Norsko - počasí, příliv a odliv, bezpečnost na moři
Počasí je na pobřeží Norska nevyzpytatelné, rychle se mění a komplikace způsobují rovněž mořské proudy vznikající vlivem přílivu a odlivu. I za jasného slunečného dne mohou vlivem větru nebo mořského proudění vzniknout velké vlny nebo se úplné bezvětří může během několika minut změnit ve vichřici doprovázenou hustým deštěm či sněhovou vánicí. Žádný norský rybář nevyjede na moře aniž by se podíval na předpověď počasí a plánuje-li průjezd proudícími sundy nebo místy, kde vzniká silné mořské proudění, neopomene vzít do úvahy vliv přílivu a odlivu, Případně naleznete přístup k informacím o přílivu a odlivu i na stránkách http://sehavniva.no/. Stejně by se měli chovat i návštěvníci Norska, ať už se vydávají na hladinu oceánu, fjordu, jezera nebo větší řeky - opatrnost a respekt k vodě jsou vždy na místě.
Každoročně se několik sportovních rybářů z dovolené v Norsku nevrátí. Lov ryb na moři nikdy nebyl a nebude bez rizika. V zájmu každého rybáře je tato rizika minimalizovat, k čemuž může pomoci dodržení následujících zásad.
Při převzetí zapůjčené lodě, si loď a veškeré její vybavení vždy řádně zkontrolujte, seznamte se s obsluhou motoru, případně echolotu, navigačního systému a s řízením lodi. Používejte pouze lodě, které umíte ovládat.- V lodi nesmí chybět: dostatečná zásoba paliva, mobilní telefon, mapa pobřeží, GPS, plovací vesty. U menších lodí ovládaných vesly překontrolujte kvalitu vesel a jejich uchycení k lodi. V lodi by rovněž měla být sada nářadí k základním opravám motoru, signální světlice, lékárnička a v sezóně baterka.
- Norsko je země s nestálým počasím. Sledujte předpověď počasí nebo počasí konzultujte s místním znalcem. V lodi musíte mít na sobě nebo v zavazadle teplé a nepromokavé oblečení.
- Používejte loď tak, aby nedocházelo k přetěžování motoru a konstrukce lodě – každá loď má stanovené maximální zatížení, motor by se neměl zatěžovat dlouhou dobu v maximálních otáčkách. Důležité je zahřátí motoru po startu a správné mazání. Jestliže motor špatně startuje nebo nemá dobrý chod, kontaktujte majitele, půjčovnu nebo servis. I ten nejmenší technický problém může vyústit v nebezpečnou situaci.
- Před vyplutím i po dobu plavby vždy kontrolujte hloubku vody a přítomnost mělčin. Jestliže si nejste jisti hloubkou dna, jeďte raději pomaleji a stále kontrolujte vizuálně i pomocí GPS nebo mapy dno před lodí. Pozor na plavební dráhy trajektů a na velké lodě - často se malému plavidlu neuhnou!
- Při přistávání ke břehu doporučujeme jet nízkou rychlostí, vypnout motor, zdvihnout motor a případně doveslovat ke břehu. S lodí dorážejte ke břehu opatrně, nejlépe v závětří. Na břeh vytahujte loď jen v nejnutnějších případech, a to vždy prázdnou a nezatíženou - pozor na příliv a odliv! Loď na břehu vždy řádně uvazujte, motor zdvihněte.
- Do lodí dávejte jen palivo, které vám předá správce (majitel lodě), nevhodné palivo může poškodit motor, případně způsobit špatné startování nebo snížení výkonu motoru.
- Všechny osoby na lodi musí mít vždy na sobě certifikované záchranné prostředky (vesty nebo plovoucí obleky) odpovídající kategorií nosnosti jejich hmotnosti.
- Vždy musíte mít v lodi dostatečnou zásobu paliva a nejlépe ještě rezervu v oddělené nádobě-kanystru.
- Jedete-li na vodu v mlze nebo za šera, musí být loď osvětlena. Vždy dbejte na správnou orientaci a průběžně kontrolujte polohu pomocí GPS a mapy.
- Nemáte-li s řízením lodi ve vlnách praxi, nechejte si poradit od zkušenějších nebo jezděte jen velmi opatrně!
- Za větru a špatného počasí vyhledejte závětří a bezpečné kotviště - zdaleka se vyhněte útesům a mělčinám!
- Nespoléhejte slepě na druhé - rozhodujte se sami za sebe, jde o vaše zdraví a váš život. Zkušenosti a pomoc druhých se mohou hodit, ale nelze na ně spoléhat! Vždy je bezpečnější, když rybaří společně posádky dvou lodí.
- Na loď si vždy berte mobilní telefon (nebo raději dva) a své telefonní číslo předejte majiteli chaty a případně dalším rybářům na další lodi. Zapište si číslo mobilního telefonu na majitele (správce) chaty a lodě, na vaše spolucestující a na záchrannou službu (112).
- V případě delších výprav sdělte vašim kolegům a majiteli (správci) chaty, kam máte namířeno a kdy se hodláte vrátit.
- Osoby v podnapilém stavu na loď nepatří! Alkohol ani jiné omamné látky na palubě lodí nemají místo.
- Nikdy si prut nepřivazujte nebo nepřipevňujte k sobě.
- V případě nehody nebo poruchy lodě se snažte co nejdříve kontaktovat pomoc (vaše spolucestující, majitele lodě, záchrannou službu), zjistěte a pamatujte si svou polohu. Teple se oblečte, překontrolujte správné zapnutí plovacích vest. Snažte se směrovat loď do závětří.
- Za extrémního větru a vln se držte lodě, případně se přivažte. Vybírejte nebo odčerpávejte z lodě vodu. Loď bývá dříve či později objevena, důležité je zůstat na palubě. Nedoporučuje se plavat ke břehu – voda na norském pobřeží je velmi studená a plná proudů. Málokdo zvládne uplavat více než 30 metrů...
Rybáři z Čech a Slovenska se stali pravidelnými návštěvníky norského pobřeží po roce 1995 a za tu dobu se bohužel staly aktéry několika tragických událostí. Několik odstrašujících příkladů:
Dva muži středního věku rybařili se svými syny. Synové se rozhodli vrátit domů a připravit večeři. Tátové však na večeři nepřijeli a jejich rodiny už je neměly nikdy spatřit. Zásadní příčinou tragédie byla nedostatečná zásoba paliva v lodi. Nešťastnou náhodou ztratili muži jedno veslo. Silný východní vítr vyhnal loď na volné moře. Loď unášená větrem míjela ostrůvek, na který se jeden z mužů pokusil doplavat. Po několika minutách však utonul - nepočítal se silným mořským proudem, příbojem a studenou vodou. Druhý z mužů zůstal na lodi, ale po noci strávené na moři za silného větru a deště byl podchlazený, naprosto zesláblý a vyčerpaný. Vypadl z lodě a utonul. Tak hovoří policejní protokol. Ani jeden z mužů neměl plovací vestu ani mobilní telefon, kterým by mohl zavolat pomoc. Ačkoli se záchranná akce rozběhla po několika hodinách a ráno vylétla pátrací helikoptéra, silný vítr zanesl loď daleko na volné moře, kde byla nalezena až po třech dnech! Kdyby se muži přivázali k lodi, snad mohli přežít.
Další nehoda se udála v nevelkém fjordu, který zdánlivě není o nic nebezpečnější než větší rybník. Skupina rybářů si však neuvědomila, že je za mlhy zanesl mírný proud a lehký vánek přímo do plavební dráhy místního trajektu. Srážku s rychle jedoucím trajektem nepřežil nikdo, ačkoli personál trajektu kolizi registroval a učinil maximum pro jejich záchranu. Rybáři sice měli v lodi plovací vesty, ale neměli je na sobě...
Rybářská vášeň se stala osudnou i posádce, která lovila na přívlač polaky mezi malými ostrůvky a mělčinami. Nadšení rybáři si nevšimli, že zatímco zdolávají jednoho polaka za druhým, jejich loď se na klidném moři vlivem mírného větru pomalu blíží k mělčině. Vlna doslova posadila loď na mělčinu. Rybáři ztratili stabilitu a vypadli z nakloněné lodě. Jeden z nich (bez plovací vesty) se naštěstí zachytil lodě a podařilo se mu vylézt zpět. Druhý, který měl plovací vestu doplaval na několik metrů vzdálený útes, kde počkal na pomoc. Třetí se při pádu z lodě udeřil do hlavy, ztratil vědomí a jeho tonoucí tělo bylo unášeno klidným mořem - stačilo, aby si záchrannou vestu nechal na sobě a nepoužíval ji jako polštářek na sezení...
Záchranáři letecké služby konstatovali „smrt následkem srdeční slabosti, resp. vyčerpání" u jednoho staršího rybáře, který zcela posedlý rybářskou vášní již několik dní a nocí intenzivně rybařil. Nepravidelný a nedostatečný spánek, špatná strava, nadměrná fyzická zátěž při rybaření a nekvalitní promokavé oblečení - tak málo stačilo, aby při troše deště a větru vypovědělo službu srdce.
Každý, kdo vstupuje na loď, každý rybář, který se vydá rybařit na mořské pobřeží nebo na širý oceán si musí uvědomit, že stojí tváří v tvář živlu, se kterým nemůže měřit své síly. Může si pouze uvědomit a minimalizovat rizika. Pozdější lítost a žvásty typu „on mi to nikdo neřekl" nebo „kdo to mohl vědět, že..." jsou zpravidla jen důkazem lidské hlouposti a nadutosti.